Znám dva druhy katalogů.

Jeden vydává p. Jaroslav Štěrba na základě informací ze svojí sbírky a od ostatních sběratelů. Dále existuje elektronický katalog, který najdete na webu coasters.cz. Je to velmi zdařilý počin stejně jako katalog pana Štěrby.

Katalogy jsou neustále aktualizovány, ovšem není a nemůže v nich být nikdy úplně všechno. Nové tácky se v poslední době objevují velmi rychle.

Každý tácek v katalogu je označen číslem (označení je jiné než na tomto webu). Sběratelé si pak podle katalogu označují čísla tácků, která už ve sbírce mají. Ta, která nemají, si vypíšou bokem a nazývají to svou chyběnkou tácků. Chyběnky si můžou vyměnit s jinými sběrateli a podle čísel pak snadno poznají, co si mohou navzájem vyměnit.

Ukázka z katalogu pivních tácků

V katalogu můžete občas najít skupinu v podstatě stejných tácků jedné barvy, ale mnoha odstínů. Každý je však označen jako zvláštní exemplář. Tácky se také často liší druhem papíru, na který jsou natištěné, přestože grafický námět je totožný. Nebo mohou vypadat úplně stějně, ale je mezi nimi několikamilimetrový rozdíl. Je na vás, jak s těmito tácky budete nakládat.

Můžete sbírat dle katalogu nebo dle vlastního uvážení (a katalog brát třeba jako orientační přehled). Do katalogu nahlížím v případě nejasností. Některou nejasnost vyřeším, novou najdu. S každým táckem v katalogu zařazeným souhlasit nemusíte, jiný tam zase dle vašeho názoru chybí.

Problematické k rozpoznání i zařazování bývají zahraniční tácky s českým názvem piva. Dále to jsou zahraniční tácky, na kterých je např. logo českého piva, uvedené mezi dalšími jinými logy. Takové najdete i u nás. Některé restaurace si dělají vlastní tácky, na které uvedou název nebo logo piva, které čepují. Podobně to může být s festivalovými tácky. Další zmatek způsobují tácky "pivovarů", kdy se však jedná o pivo vařené někde jinde, jen pod vlastní značkou.

Základem úspěchu ve sběratelství je komunikace a získávání nových informací. Jiný, ucelenější přehled tácků než tyto zmíněné nehledejte. Ptejte se a zkoumejte.